Postupem času jsem zjistil, že žádný kutil se dnes neobejde bez 3D tiskárny. První pořízená tiskárna je delta, která měla spoustu neduhů, které se podařilo tuněním vyladit. Ale zůstala její nevýhoda v podání, malé velikosti tiskové plochy (pouze cca 115mm kruh) a to že nemá vyhřívanou podložku. Nechtěl jsem moc investovat a tak jsem v akci pořídil Anetu A8. Byl jsem rozhodnut jí ihned při stavbě začít vylepšovat. Jednou pro mě z důležitých věcí bylo zprovoznění autolevelingu. Pro neznalé, je to osahání tiskové plochy v bodech, což vede k vyrovnávání nerovností při následném tisku. Pro tuto metodu se používá několik typů sond, já zvolil sondu typu BL-TOUCH. Každý výrobce má trochu odlišný název jako 3D-Touch, TL-Touch a podobně, lišící se vzhledem. Systémově jde o čidla stejného provedení. Dle mého názoru, jde o nejpřesnější možná čidla.
Vybral jsem si tmavé 3D-Touch provedení na svém oblíbeném obchodě www.banggood.com, protože mělo konektor přímo na sondě, což mi přišlo užitečné. Což se následně ukázalo jako dobrá volba Instalace byla jednoduchá, jen jsem si drobně upravil vybraný držák z www.thingiverse.com a montáž provedl na zadní stranu, přímo na domeček ložisek. I nastavení v Marlinu se ukázalo celkem jako bezproblémové. Zde není co asi popisovat, návodů na zapojení jsou mraky, pouze dám odkaz na návod v češtině, který vše podstatné vysvětluje i když pro jiný typ čidel – 3dfactory.cz . Rozdíl je pouze v povolení BL-Touch v souboru Configuration.h (#define BLTOUCH). Na konci stránky přiložím pdfko s datasheetem, kde je podstatné uvedeno.
To co bych chtěl, aby bylo předmětem článku, je popis opravy tohoto čidla a popis chování, při této závadě.
Viníka závady jsem hledal celkem dlouho, na první pohled nebylo patrné, která část ji způsobuje. Protože jsem v tu dobu dělal různé testy a prováděl změny ve FW tiskárny, myslel jsem si původně, že je chyba zde.
Závada samotná se projevovala, nemožností dlouhodobě nastavit správný offset v ose Z čidla od trysky. Po nastavení bylo chvilku vše ok, ale záhy se výška změnila. Kontroloval jsem hodnoty uložené v eeprom, zkoušel jsem vracet změny ve FW, ale spíše se vše zhoršovalo.
Pak jsem si všiml, že tyčka která vyčnívá ze sondy, je pokaždé trochu jiná, což potvrdilo měření její délky.
Sondu jsem tedy demontoval a rozebral. Na vině bylo špatné spojení hliníkové tyčky se železnou(magnetickou) částí, která je snímána halovou sondou uvnitř pouzdra.
K rozebrání stačí povolit pouze dva malé šroubky. Osobně doporučuji odletovat tenké drátky, které připojují magnetickou cívku s deskou. Není to nutné, ale jejich utržení by se opravovalo hůře. Dále zcela vyšroubujte z horní části červík a pamatujte si v jaké hloubce byl, aby jste jej při kompletaci umístili do správné hloubky.
Zde je vidět kompletně rozebraná sonda a je patrné, že v jednoduchost je síla I samotná deska obsahuje pouze pár součástek. Nás nejvíce bude zajímat samotná tyčka, na které nasunuta smršťovací bužírka.
Pokud podržíte v jedné ruce bužírku a v druhé hliníkovou tyčku, nemělo se vám stát, že půjdou od sebe oddělit. A zde jsem měl závadu, tyčinka tam zrovna moc dobře nedržela a tím se měnila délka této komponenty. Stačilo použít gelové sekundové lepidlo. Kápnout na konec tyčky a opět zasunout. Následně vše složit a oprava byla hotová.
Od té doby probíhá měření bez sebemenší chybičky.
————————————————————————————————————————————————-
Soubory ke stažení:
————————————————————————————————————————————————-
______________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________